Anafylaktická reakce je akutní odezva organismu na styk s dráždivou látkou (alergenem). Jde o závažný druh alergické reakce. Typicky se projevuje vyrážkou a otokem kůže a sliznic, které vznikají krátce po kontaktu s alergenem. V nejtěžších případech může vést k šoku a úmrtí postiženého.

Co jste možná netušili...

Nejstarší záznamy o alergii jako přecitlivělosti na určitá jídla nebo nápoje pocházejí již z 1. století před naším letopočtem. V moderní medicíně zkoumal přecitlivění organismu na konkrétní látku u pokusných psů francouzský fyziolog Charlesem Richet v roce 1902. Alergie u lidí popsal až o 4 roky později rakouský pediatr Clemens von Pirquet. Pozoroval, že lidé si vytvářejí alergické reakce, přicházejí-li opakovaně do kontaktu s dráždivými látkami (alergeny).

Jak vzniká...

Podmínkou vzniku anafylaktické reakce je obvykle předchozí kontakt s dráždivou látkou - senzibilizace. Můžete ji požít, vdechnout nebo se jí jen dotknout obnaženou kůží. Váš imunitní systém si „vetřelce“ zapamatuje a při dalším kontaktu spustí bouřlivou obrannou reakci. Anafylaxí jste nejvíce ohroženi v případě, že jste se již v minulosti setkali s projevy zvýšené citlivosti na některou látku. Alergii si můžete „vypěstovat“ v podstatě na cokoliv. Některé alergeny jsou však častější. Patří mezi ně určité druhy potravin (např. burské ořechy, měkkýši nebo ovoce), bodnutí hmyzem nebo některé léky (např. penicilin). 

Cizorodé látky (alergeny), se kterými přichází Váš organismus do styku, vyvolávají tvorbu protilátek. Tímto mechanismem Vás imunitní systém, brání před jejich případným škodlivým působením. V případě anafylaxe dojde po styku s alergenem k přehnané imunitní reakci. Nadměrná tvorba protilátek ovlivňuje další imunitní buňky, které potom odpovídají za projevy alergie. 

Jak se projevuje...

K hlavním projevům alergické reakce patří vyrážka a svědění. Projevy se mohou stupňovat až vyústí do anafylaxe. Rychle nastupuje nepříjemná dušnost. Tu způsobuje otok sliznice ve Vašem dýchacím ústrojí. Do Vašich plic se zúženou dýchací trubicí dostává jen velmi málo kyslíku a Vy musíte vynakládat při dýchání zvýšené úsilí. V nejtěžších případech se můžete začít dusit. 

Imunitní reakce ovlivní chování celého Vašeho organismu. Nebezpečně působí na Váš oběhový systém. Díky rychlému roztažení Vašich cév přestává krev kolovat a hromadí se ve tkáních. Náhle klesá Váš krevní tlak. Při kritickém poklesu průtoku krve cévami nedostává mozek svůj obvyklý přísun kyslíku a živin. Dostáváte se do šoku a rychle ztrácíte vědomí. Bez účinného zásahu Vám hrozí smrt. 

Jak se potvrdí...

Anafylaktická reakce může být akutním, život ohrožujícím stavem. V nejtěžších případech hrozí rozvojem šoku a úmrtí. Vyžaduje proto okamžitou první pomoc a co nejrychlejší lékařskou péči. Při jejím vzniku není čas na složité testování. Zvýšené opatrnosti je třeba dbát již při zdánlivě nezávažných projevech alergie. 

Na anafylaktickou reakci bychom měli pomýšlet při náhle vzniklých obtížích provázených svěděním očí, vyrážkou (kopřivkou) a dušností, které vznikly v krátké době (do několika minut) po kontaktu s některou látkou (potravinou, hmyzem apod.). K dalším příznakům mohou patřit křeče v břiše provázené nevolností a zvracením nebo průjmem a zarudnutí kůže s otokem celého těla. 

K anafylaktické reakci dochází obvykle až při opakovaném kontaktu. Na to ale nemůžete spoléhat. Množství alergenů se přirozeně vyskytuje v podobách, které byste nečekali. Zdánlivě první expozici tak mohlo předcházet několik předchozích. 

Vznik anafylaktické reakce nelze předpovědět. Už při mírných projevech alergie je proto vhodné určit přítomnost a typ přecitlivělosti a podrobit se příslušné léčbě. K tomu slouží alergologické vyšetření. 

Jak se léčí...

Léčbu je důležité zahájit už v počátku alergické reakce. Hlavní zásadou je přerušit kontakt postiženého s alergenem. Při slabosti a točení hlavy se položte na záda a zvedněte nohy nad úroveň hlavy. Příznaky alergie mohou zmírnit antihistaminika. Ty Vás zbaví nepříjemného svědění. V případě obtížného dýchání jsou na místě bronchodilatancia, která roztáhnou Vaše dýchací cesty. Alergickou reakci potlačují i kortikoidy. Všechny potřebné léky Vám předepíše Váš alergolog.

Nejúčinnějším prostředkem ke zvládnutí těžké anafylaktické reakce je adrenalin. Jeho včasné podání může zvrátit průběh odpovědi Vašeho organismu na přítomnost alergenu a tím Vám i zachránit život. Způsobí stažení Vašich krevních cév a zvýší srdeční činnost. Zabrání rozvoji otoku a uvolní stažení dýchacích cest. O podání adrenalinu obvykle rozhoduje lékař. Lidé se zvýšeným rizikem anafylaktické reakce nebo ti, kteří se s ní již potýkali, mohou dostat zvláštní sadu s adrenalinem pro snadnou aplikaci. Měli by ji nosit neustále u sebe a poučit o způsobu jejího použití i osoby ve svém nejbližším okolí. 

Po poskytnutí první pomoci je důležité okamžitě zavolat odbornou pomoc. Nemocný však nesmí zůstat bez dozoru. Sledujte stav jeho vědomí a dýchání. Při zástavě dýchání a srdeční činnosti bezodkladně začněte s kardiopulmonální resuscitací. V případě uzávěru dýchacích cest může být nutné urychleně provést drobný chirurgický zákrok k otevření dýchací trubice na krku. Dýchání a srdeční činnost je třeba monitorovat i po zvládnutí akutní reakce. Proto obvykle následuje pobyt v nemocnici. 

Co dál...

Závažnost anafylaktické reakce souvisí s rychlostí jejího nástupu po kontaktu s alergenem. Platí, že čím rychleji se rozvine, tím více postiženého ohrožuje. Nejtěžší případy mohou končit úmrtím. Riziko lze významně snížit včasným poskytnutím pomoci a zahájením odpovídající léčby. 

Průběh reakce závisí i na rozsahu postižení. V případě, že se jedná pouze o místní reakci v dýchacích cestách, vzniká alergický rýma, alergický zánět dutin, otok dýchacích cest nebo alergický astmatický záchvat. V kůži vzniká atopický ekzém, kopřivka a otoky. Reakce v trávicím ústrojí se projeví zvracením, bolestí břicha a průjmy. Při celkové anafylaktické reakci vzniklé ve více systémech najednou se rozvíjí život ohrožující anafylaktický šok. 

Jak se tomu všemu vyhnout...

Nejúčinnější prevencí anafylaktické reakce je vyhnout se kontaktu s dráždivými látkami (alergeny). To lze účinně zajistit ve většině případů, kdy je znám vyvolavatel Vaší reakce. Problémy mohou nastat u alergenů přicházejících do styku s dýchacími cestami. Při pylové alergii je například nutné omezit pobyt v přírodě při slunečném a suchém počasí v době květu dráždivých rostlin. Orientaci v aktuální situaci Vám poskytne pylový kalendář nebo pylové zpravodajství. 

Další možností jak předejít rozvoji závažné alergické reakce nebo alespoň zmírnit její průběh je hyposenzibilizace. Jejím principem je opakované a dlouhodobé podávání zvyšujících se dávek alergenu. Bylo dokázáno, že tím dochází k poklesu stupně alergie a zvýšení Vaší tolerance vůči škodlivým alergenům. O možnostech a vhodnosti hyposenzibilizace se poraďte se svým lékařem.